České zdroje | Současné české umění tří generací | Pražský dům v Bruselu | listopad 2008
České zdroje. Banální slovní hříčka mezi zdrojem, podstatou čehosi a českým pivem se podvědomě nabízí. Přistupme však k současnému českému umění bez ironie. Čeští umělci vždy zůstávali na okraji zájmu velkého uměleckého světa. Ani po pádu železné opony se tato situace příliš nezměnila. Nyní, v době, kdy se intervaly v uměleckých „novinkách“ stále zkracují, není pro nás lehké v konfrontaci se světem obstát.
Jazyk umění se za posledních dvacet let významně změnil. Umění si nepřeje diváky uchvacovat. Programem současných umělců je program nedorozumění. Komunikační strategie umění se na jedné straně totálně globalizovaly, na druhé straně se autisticky uzavírají. Domnívám se, že dnešní české umění nemá žádná svá vlastní specifika a je srovnatelné se světovým. Je zajímavé konfrontovat díla tří různých generací, které měly pro svou tvorbu zcela odlišné podmínky. Přesto jejich práce mohou vedle sebe přirozeně existovat.
Transgresivní prezentace uvozuje otázku, jaké jsou české zdroje umění.
Cílem ovšem není klást otázky, ale pokusit se představit autory, kteří reprezentují nejzajímavější zdroje českého současného umění. V případě nejstarší generace je zápis v příběhu dějin umění jednoznačně učiněn. Také v případě střední generace přinejmenším dravý trh vygeneroval jasná jména. Riskantní je vybírat autory nejmladší generace.
Když se na počátku 90. let vyvezlo české umění do Musée de l´Art Modern v Paříži, konstatoval náš odborný tisk, že se těší všeobecnému nezájmu. Neočekávám, že by dnes byla situace jiná, ale není na místě vnímat ji fatalisticky. Mnohé české galerie dnes zastupují západní galerie, česká díla jsou zahrnuta ve velkých sbírkách. Pořád nás ale trochu straší otázka, jestli neděláme o sobě falešné představy.
Výstava České zdroje nemá ambice něco vnášet do budoucnosti, chce se jen s odstupem podívat na naši aktuální zkušenost. Ta se nedá tematizovat, proto jsme k autorům tří generací přistoupili individuálně a tak je rovněž představujeme. A tak jsme pojmenovali naše očekávání.
Lenka Lindaurová