František Kupka na Prague Art & Design
František Kupka

František Kupka

Malíř František Kupka sice žil téměř celý svůj tvůrčí život v Paříži, přesto je největším českým umělcem 20. století. Jeho díla najdeme ve všech světových sbírkách, je citován ve všech zásadních publikacích o abstraktním malířství. Vystudoval malbu na dvou konzervativních Akademiích v Praze a Vídni v 90. letech 19. století. Už od roku 1896 se usadil v Paříži. Na počátku své tvorby je věrný realistickému zobrazení, živí se ilustracami pro humoristické časopisy a vytváří své společensko-kritické soubory. Již tehdy byl ale jeho talent evidentní. Na počátku století pracuje na světoznámých ilustracích pro knihu Elisée Recluse L´Homme et la Terre, vytváří četné bibliofilské edice jako Píseň písní. Zajímá se o okultní vědy, astrologii, spiritismus – tyto myšlenky ho nakonec přivedly k abstraktní malbě; Kupka k ní nedošel procesem uvolňování realistických forem v obraze, ale právě jen přes myšlenkový proces. V malbě prošel impresionistickým i fauvistickým vlivem. Své osvobození od zobrazivé malby teoreticky rozpracoval v knize Tvoření v umění výtvarném, které vydal v Praze v roce 1923. Již před válkou ale vytvářel své obrazy imaginárních světů a kosmu, které pokračovaly jeho další zcela průkopnickou a pro malířství zásadní abstraktní tvorbou. Po válce se seznámil s pražským továrníkem a mecenášem Jindřichem Waldesem, který Kupku významně podporoval. Jeho sbírka Kupkova díla byla po druhé světové válce znárodněna, teprve v 21. století Waldesovými potomky restituována a část opět odkoupena Národní galerií do jejích sbírek. Kupka byl v roce 1920 jmenován profesorem Akademie v Praze se sídlem v Paříži. Vydává legendární abstraktní knihu linorytů Čtyři příběhy bílé a černé. V roce 1947 proběhla velká Kupkova výstava v Praze a stát od něj koupil čtyřicet obrazů, většího uznání se však jeho dílo dočkalo až v 60. letech. Kupka společně s Vasilem Kandinským a Kazimirem Malevičem patří k průkopníkům převratného umění 20. století, které nechtělo skutečnost ilustrovat a zobrazením napodobovat, ale novou realitu vytvářet. Kupka se narodil v témže roce jako Piet Mondrian, dělil se s Toulouse-Lautrekem o přítelkyni, přátelil se s Marcelem Duchampem a nesnášel Picassa, bojoval v první světové válce, dožil se startu prvních vesmírných družic a přežil Jacksona Pollocka. Oblouk jeho díla, zakotvený v symbolismu a živený nesčíslnými podněty z přírodních věd, propojuje dokonale myšlení obou století a udivuje dodnes svou prognostickou orientací.

 

František Kupka

* 1871, Opočno